PŘEDZÁPASOVÁ AKTIVACE SPORTOVCE Touha každého sportovce je v zápase či závodě podat ten nejlepší výkon. Předzápasová aktivace…

PŘEDZÁPASOVÁ AKTIVACE SPORTOVCE

Touha každého sportovce je v zápase či závodě podat ten nejlepší výkon. Předzápasová aktivace je tak skvělým způsobem, jak tomu jít naproti!

Aktivaci u sportovců zahrnujeme z důvodů rozhýbání pohybového aparátu, aktivace nervové a svalové soustavy, prevence zranění a například mentální připravenosti.

Náplň tréninku se vždy volí a upravuje na základě druhu sportu a určité svalové zátěže při výkonu. Tím chci říct, že aktivační trénink atleta (střední tratě) a obránce amerického fotbalu budou až na prvotní dynamické strečinky a mobilitu zcela odlišné.

Celkový proces je relativně krátká záležitost, kde se doba tréninku pohybuje okolo 30 minut.

Trénink bych rozdělil do dvou fází, kdy náplň první fáze tvoří dynamická rozcvička, mobilita a celkové rozpohybování. Zařazujeme zde i cviky na reakci a koordinaci.

Druhá fáze se již skládá ze cviků, se kterými má sportovec předchozí zkušenosti, zvládá je z technické stránky a pracoval na nich během přípravy. Počet těchto cviků se pohybuje v rozmezí od tří do šesti s nízkým počtem opakování (1-3). Důležité je si uvědomit, že chceme hráče aktivovat a ne unavit, což je důvodem volby nízkého počtu opakování, avšak s maximálním nasazením při každém opakování. Volba adekvátní váhy při daném cviku záleží na silové stránce sportovce a námi požadované mezní rychlosti (peak velocity) koncentrické fáze. Pokud v tréninku bude jeden ze cviků bench press, váhu volím takovou, aby peak velocity byla >= 1 m/s, což většinou odpovídá požadované hodnotě mezní rychlosti u tohoto cviku.

Shrnutí předzápasové aktivace:

  • 3-5 cviků
  • 1-3 opakování
  • 100% nasazení při každém opakování
  • 20-30 min
  • AKTIVOVAT, NE UNAVIT

Závěrem bych rád znova zopakoval, že předzápasová aktivace je skvělým nástrojem pro optimalizaci výkonu daného sportovce, jak co nejefektivněji maximalizovat šance na úspěch během zápasu a minimalizovat riziko zranění.

Autor článku: Vojtěch Podešva